Asociace morfometrických a metabolických biomarkerů s kognitivním postižením u Lewy body a Alzheimerovy demence

Abstract

Associations of morphometric and metabolic biomarkers with cognitive impairment in Alzheimer's disease and Lewy body dementias Abstract Dementia has become one of the major health care and socio-economic challenges. Alzheimer's disease (AD) is the most common dementia whereas dementia with Lewy bodies (DLB) is the second most common neurodegenerative after AD. However, both dementias exist in a quite heterogeneous contiua that can overlap with each other. Approaches that allow for the identification of individuals at risk of developing AD in preclinical or prodromal stages are of major interest to apply the symptomatic and newly introduced biological therapies and non- pharmacological interventions that are more effective early on. Similar efforts are undertaken in the DLB field although no causal treatment for DLB is available yet. A prerequisite for an efficacious and targeted intervention is a selection of individuals who would benefit the most from this intervention. This process includes the timely and accurate diagnosis, differential diagnosis, prognostication, and management of treatable comorbidities. This dissertation has two parts. Part one is an overview of AD and DLB. The second part summarizes author's research work. The main research aims corroborated in this thesis are three-fold: First, to...Asociace morfometrických a metabolických biomarkerů s kognitivním postižením u Lewy body a Alzheimerovy demence Abstrakt Syndrom demence představuje významnou zdravotnickou a socioekonomickou výzvu. Alzheimerova choroba (AD) je nejčastější příčinou demence. Demence s Lewyho tělísky (DLB) představuje druhou nejčastější neurodegenerativní demenci. Obě demence jsou však heterogenní množiny vyvíjející se v klinicko-patologickém kontinuu, přičemž tato kontinua se mohou vzájemně překrývat. Metody, které by umožnily vytipování či přímou identifikaci osob s rizikem rozvoje AD demence či DLB v časných klinických nebo dokonce preklinických stadiích jsou v centru zájmu. Včasné nefarmakologické a symptomatické farmakologické intervence či nově vyvíjené biologické formy terapie AD jsou účinnější v časnějších stadiích než u klinicky plně rozvinutého syndromu demence. Předpokladem pro efektivní intervenci je její zacílení na nejvíce vnímavou populaci, včasný záchyt, diferenciální diagnostika, pochopení průběhu nemoci a léčba komorbidit. První, obecná, část disertace je formou přehledného referátu o AD a DLB. Druhá, výzkumná, část práce shrnuje výsledky výzkumu autorky disertace. Hlavní cíle výzkumné práce byly tyto tři: za prvé, aplikace testů experimentální neuropsychologie jako potenciálních markerů časných stadií AD a...Neurologická klinikaDepartment of NeurologySecond Faculty of Medicine2. lékařská fakult